DETEKTOR LŽI

Na vývody X1 se připojí zkoušená osoba pomocí dvou vhodných elektrod, kupříkladu ve formě prstýnků (samozřejmě vodivých!!!). Lidské tělo zde představuje odpor, jehož hodnota se mění v dost širokém rozsahu od desítek Kilo ohmů až po několik Mega ohmů. Velik ost proudu protékající měřeným "objektem" je řízeno tranzistorem T1.

Invertující vstup operačního zesilovače IO1A má pevné napětí podle nastavení P1. Na neinvertující vstup se přivádí napětí získané průtokem proudu přes měřený "objekt" a rezistor R1. V rovnovážném stavu musí mít oba vstupy operačního zesilovače shodné na napětí. Výstup se tedy automaticky nastaví ( s přihlednutím k vazbě R3) na takovou hodnotu, aby tranzistor T1 právě tolik proudu, kolik je třeba k získání správného napětí na neinvertujícím vstupu OZ. Změna vodivosti lidského těla se tedy projeví změnou napětí na rezistoru R4. Aby OZ pracoval v přijatelném stejnosměrném režimu, je napětí emitoru tranzistoru T1 zvýšeno o napětí diody D13. Rezistor R2 svým proudem zjišťuje, že dioda pracuje v oblasti menšího dynamického odporu. Filtrační kondenzátor C3 musí mít relativně velkou kapacitu, což by se mohlo nepříznivě projevit při skokových změnách odporu na vstupu. Kupříkladu při zkratu snímacích elektrod nebo naopak při jejich odložení. Dosažení ustáleného stavu dané časovou konstantou R5/C3 by trvalo neříjem ně dlouho. Proto jsou paralelně k R5 zapojeny 2 diody, které tyto skokové změny propustí. Byly použity LED, jednak pro vyšší napětí v propostném směru, a druhak svým bliknutím hlásí nežádoucí stavy. Navíc indikují svým blikáním odpojení vstupních elektrod. Protože výstupní signál obsahuje dost velký podíl rušivého napětí, prochází před konečným zpracováním dolní propustí třetího řádu. Ten je tvořen součástkami okolo IO1B R6 až R9 a C4 až C6. Stejnosměrné zesiléní určuje poměr R9/(R6+R7).

Výstup Io1B je veden na vyhodnocovací obvod LM3914, který řídí sloupec deseti LED. Obvod obsahuje vnitřní zdroj referenčního napětí, vstupní budič s velkou vstupní impedancí, deset komparátorů, linearní dělič a obvod pro nastavení bodového nebo sloupcového provozu. Vnějšími rezistory, v našem případě R12 a R13, se nastavuje proud diodami a napětí, při kterám je právě aktivní výstup L10 - svítí nejvyšší dioda. V navrženém zapojení pracuje obvod v bodovém režimu; pokud by někomu vyhovoval proužek, stačí připojit vývod 9 na napájecí napětí. Spojový obrazec s touto možností počítá, stačí propojit 2 pahýli spojů.

Obvod detektoru je uspořádán na jedné desce plošných spojů. Osazování by nemuselo dělat potíže ani začínajícím amaterům. Obvod je vhodné napájet z baterie 9V (lepe však 12V). Použití síťového adaptéru je také možné, ale je nutné pamatovat na to, že k přístroji chceme připojovat člověka!!!

Obvod by měl pracovat na první zapojení. Jediným nastavovacím prvkem je P1, kterým určujeme svit přibližně střední LED v ustáleném klidovém stavu. Na vstup připojíme rezistor cca 0,5M a vyčkáme ustálení, což může trvat více než deset sekund. Jako výchoz í "klidovou" LED můžeme zvolit i jinou než střední LED, záleží na tom, kde se bude pohybovat vodivost pokusných osob.

Jak je z popisu funkce zřejmé nejedná se o absolutní měření vodivosti, ale o zjišťování relativních změn proti klidovému ustálenému stavu. Pokusnou osobou tedy nejprve připojíme, vyčkáme ustálení, a pak teprve můžeme začít s pokusy.

Na zjišťování pravdomluvnosti osob není nic příliš jistého, pokud nevíme jak s přístrojem pracovat. Proto je lépe si se zapojením nejprve pořádně pohrát, než začnete například soudu dokazovat, že obžalovaný lže, protože to dokázal váš detektor lži.

Autor: ???

Za případné újmy na zdraví nebo majetku způsobené elektrickým proudem neberu žádnou zodpovědnost.